Ústavně-právní výbor

Článek v časopisu Senát 3/2015 v rubrice "Činnost výboru"

(přepis článku, celý článek také v příloze)

Ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR se podílí na všech legislativních kompetencích, které náleží horní komoře českého Parlamentu (v rámci doporučení pro plénum Senátu). Stěžejní činností výboru je posuzování souladu navrhovaných zákonů a jejich novel, jakož i mezinárodních smluv, s ústavním pořádkem, resp. s právním řádem ČR.

V posledních letech se k těmto našim povinnostem výrazně přidalo i projednávání a doporučení k souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu ČR (ÚS), přičemž v rámci této senátně velice významné ústavní povinnosti je náš výbor vždy výborem garančním. Senát prezidentu republiky v uplynulých dvou letech schválil 13 kandidátů na soudce ÚS. K problematice ústavně nejvyššího soudu jsem se podrobně vyjádřil v prvním letošním čísle časopisu Senát – a mohu zcela odkázat na skutečnosti tam uvedené.

Hlavní naše činnost senátorská spočívá v projednávání návrhů zákonů a jejich novelizací předkládaných Senátu Poslaneckou sněmovnou. K jejich projednání máme toliko třicetidenní lhůtu – a jsme (v tomto) zcela závislí na dolní komoře, kdy a v jakém počtu nám svoje tisky předloží. Je třeba kriticky konstatovat, že Poslanecká sněmovna v novém složení, a tedy i nová vláda (i přes předvolební proklamace o nahrazení „líných politiků“ těmi, co „makají“), poněkud polevila ve své legislativní činnosti, tempo projednávání a přijímání nových zákonů a novel těch účinných se zpomalilo. A tím došlo i ke snížení počtu projednaných tisků naším výborem a plénem Senátu. K tomu považuji za nutné poznamenat, že obě bývalé ministryně spravedlnosti (a potažmo vláda) dosud „legislativně dluží“ některé zásadní slibované zákony, jako např. nový zákon o státním zastupitelství, velkou novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a zejména rekodifikaci trestního řádu a civilního procesu, ale i další novelizace.

Výbor musí důsledně plnit svoji kontrolní roli při projednávání zákonů.

Ústavně-právní výbor (ÚPV) musí zejména důsledně plnit svou základní, tj. kontrolní/revizní, „opravárenskou a čistící“ funkci při projednávání zákonů v rámci své (sou)činnosti legislativní, tj. upozorňovat na rozpory a problémy v předkládaných zákonech, vytýkat a napravovat legislativně technické nedostatky a pochybení. K tomu by měly sloužit pozměňovací návrhy či v horším případě návrhy na zamítnutí projednávaného senátního tisku, když všichni senátoři mají k dispozici naprosto erudovaná, podrobná a srozumitelná stanoviska precizního senátního legislativního odboru (LO), vedeného ředitelem Milanem Eberlem. Experti z LO jsou navíc připraveni ke konzultacím a přípravě konkrétního pozměňovacího návrhu. Osobně jsem přesvědčen, že hlavně náš výbor je povinen napravovat legislativně technické nesrovnalosti. Podklady k tomu máme všichni – a pochvalně konstatuji, že se členové Výboru ústavně-právního „naučili“ předkládat své pozměňovací návrhy řádně a včas (tj. odůvodněné, a to minimálně den před výborovou schůzí, již předtím zkonzultované s LO). K porušení tohoto „pravidla“ dochází jen výjimečně, takže naše schůze probíhají zpravidla rychle, věcně, kvalifikovaně a většinou „apoliticky“, přičemž v přínosných rozpravách při projednávání senátních tisků všichni členové ÚPV uplatňují své praktické zkušenosti z různých odborností, neboť mohou posoudit, jaké budou konkrétní dopady navrhované změny v běžném životě, zejména pro občany, s nimiž jsou ostatně všichni senátoři v pravidelném osobním kontaktu.

Neznalost Jednacího řádu Senátu neomlouvá.

K tomu si dovoluji obecně podotknout, že správný a věcný průběh výborových (i plenárních) schůzí nezáleží pouze na způsobu vedení, resp. řízení schůze předsedou či předsedajícím, ale na aspoň dobré znalosti Jednacího řádu Senátu (JŘS). K urychlení rozprav na schůzích by jistě přispělo správné rozlišení toho, co patří do obecné rozpravy a čím se máme zabývat v rozpravě podrobné (viz zejména článek 101, event. čl. 108 a 109 JŘS). Vzhledem k již zmíněné třicetidenní lhůtě k projednání návrhu zákona a přijetí usnesení nejen ve výborech, ale i v plénu Senátu (článek 46 odst. 1 Ústavy ČR), od jeho postoupení naší komoře dolní parlamentní komorou, se snažíme ve výboru i nadále o alespoň orientační specializaci na různá právní odvětví (podle profese a praxe jednotlivých členů ÚPV), když je naprosto nereálné nastudovat a projednat na naší výborové schůzi některé zejména složitější návrhy zákonů, či dokonce rekodifikace. Takové tisky je nutno sledovat už od jejich legislativního zrodu a podrobně pak i při projednávání v Poslanecké sněmovně. V tomto se výrazně zlepšila vzájemná komunikace mezi ústavně-právními výbory obou komor Parlamentu ČR. Náš výbor také každoročně projednává výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřad, Úřadu pro ochranu osobních údajů, veřejného ochránce práv, Ústavu pro studium totalitních režimů aj.

Práce výboru je rozmanitá. Od zákonů k odborným seminářům i zahraničním delegacím.

Dále se zaměřujeme na pořádání seminářů a konferencí, souvisejících s náplní našich povinností, tedy s Ústavou ČR, stěžejními zákony českého právního řádu či s aktuálními problémy, k nimž cítíme potřebu se vyjádřit. V roce 2013 to bylo pět akcí a v loňském roce jsme uspořádali tři semináře, kdy je nutno zmínit kolokvium na téma „Kompetence a činnost Celní správy České republiky, celnictví v Evropské unii“ a zejména kolokvium na téma „Prokazování původu majetku a možnosti jeho odčerpávání“. Úspěšnou akcí, která zcela zaplnila Jednací sál Senátu zástupci orgánů činných v trestním řízení všech stupňů, včetně těch nejvyšších, dále představiteli akademické obce a studenty, byla konference na téma „Nutná obrana v ČR a její právní úprava z pohledu teorie a praxe“.

Mimo jiné náš výbor každoročně pořádá společně s Národním centrem bezpečnějšího internetu odborné konference zaměřené na prevenci internetové kriminality a stávající legislativu. Letos na podzim to bude mezinárodní konference na téma „Spolupráce policie a neziskového sektoru proti kyberzločinu v praxi“. Stejně jako ostatní senátní výbory i náš výbor přijímá zahraniční delegace. V roce 2014 jsme přijali pět delegací a absolvovali jedinou zahraniční cestu (do izraelského zákonodárného Knessetu). Pokračujeme i v pracovních cestách výboru do regionů v rámci ČR, které jsou přínosné zkušenostmi ze setkání s regionálními politiky, ale i soudci, státními zástupci, policisty a dalšími…

Závěrem konstatuji, že i přes poměrně nižší nápad tisků, daří se našemu výboru pokračovat ve vysokém tempu, nasazeném od 8. funkčního období (podrobněji viz časopis Senát č. 2/2013).

Miroslav Antl

předseda Ústavně-právního výboru

Složení Ústavně-právního výboru v 10. funkčním období Senátu (k 31. 7. 2015):

Předseda ÚPV: Miroslav Antl

Místopředsedové: Jiří Burian, Stanislav Juránek, Miloš Malý, Vladimír Plaček

Členové: Jaroslav Kubera, Miroslav Nenutil, Emilie Třísková, Eliška Wagnerová

Pozn.: Novým místopředsedou ÚPV se stal v srpnu 2105 senátor Radek Sušil, který nahradil Vladimíra Plačka.

Fotografie ke článku