Shoda na podobě nového zákona: vznikne samostatné Speciální státní zastupitelství a posílí se nezávislost státních zástupců

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán a Nejvyššího státní zástupce Pavel Zeman se shodli na návrhu zákona o státním zastupitelství. Jednotlivé teze předlohy byly zároveň projednány s předsedy Ústavně-právních výborů obou komor Parlamentu České republiky Jeronýmem Tejcem a Miroslavem Antlem, kteří zákonu vyjádřili podporu. Návrh reflektuje dosavadní zkušenosti s platnou právní úpravou a reaguje na její nedostatky; rozvíjí původní koncepci veřejné žaloby jako soustavy státních zastupitelství a precizněji vymezuje vzájemné vztahy v soustavě. Posílí se nezávislost, pravomoci, ale i odpovědnost státních zástupců, vznikne Speciální státní zastupitelství, zruší se vrchní státní zastupitelství a zavedou se transparentní výběrová řízení na vedoucí státní zástupce.

„Jsem velmi rád, že se nám povedlo najít společnou řeč a shodnout se na principech, které pro nás v tomto zákonu byly naprosto klíčové,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Předkládaný návrh zákona je v souladu s původním věcným záměrem a zohledňuje jak naše připomínky, tak i návrhy koaličních partnerů. Aktuální podobu zákona proto velmi vítám,“ doplnil Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

 „Nejzávažnější formy úplatkářství jsou často průvodním jevem jiné majetkové a hospodářské trestné činnosti a teprve odhalením tohoto typu trestné činnosti budeme schopni postihnout i tu jinak těžko dokazatelnou korupci. Speciální státní zastupitelství bude schopno účinně čelit těmto formám kriminality,“ upřesnil R. Pelikán shodu na vzniku diskutovaného „speciálu“. Rovněž pevně stanovené funkční období, výběrová řízení a odvolání pouze na základě kárného řízení podle něj významně posílí nezávislost všech státních zástupců.

Podle předsedy ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Jeronýma Tejce bude důležité navázat zákon na trestní řád a jeho budoucí novelu, která by měla vytvořit pojistky proti zneužití a současně garantovat nezávislost vyšetřování. „Předpokladem úspěšné aplikace zákona do praxe bude jeho trvanlivost daná shodou nejen v koalici. Proto se pokusíme na úrovni výboru nalézt shodu na tomto klíčovém zákoně alespoň s částí opozice,“ zdůraznil J. Tejc. „Chci poděkovat novému ministru spravedlnosti za jeho konstruktivní a vstřícný přístup k tolik potřebným změnám v rámci zákona o státním zastupitelství. Speciální státní zastupitelství, větší nezávislost, ale i odpovědnost, státních zástupců, jakož i další změny, jsou nezbytně nutné – a já je určitě podpořím,“ doplnil předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl.

V návaznosti na nový zákon o státním zastupitelství byl zpracován i tzv. doprovodný zákon, který novu úpravu prováže s již platnými a účinnými právními předpisy. Změny převážně legislativně technického charakteru se promítnou v trestním řádu, v zákonu o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, v zákonu o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a v zákonu o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

Ministerstvo spravedlnosti text návrhu v nejbližších dnech předloží do mezirezortního připomínkového řízení.

Hlavní teze návrhu zákona o státním zastupitelství

Speciální státní zastupitelství

·  Cílem zákona je v souladu s programovým prohlášením vlády a koaliční smlouvou zajistit specializaci ve vybraných oblastech trestního práva – zejména v oblasti závažné ekonomické trestné činnosti. Novým prvkem v soustavě je proto Speciální státní zastupitelství, které by se mělo zaměřit na stíhání hospodářské a majetkové trestné činy se vzniklou škodou převyšující 300 milionů korun, dále úplatkářství a trestné činy spáchané v oblasti zadávání veřejných zakázek či insolvenčního řízení.

·  Nejvyšší státní zastupitelství nebude ve vztahu ke Speciálnímu státnímu zastupitelství vykonávat dohled, bude pouze rozhodovat o stížnostech proti jeho rozhodnutí. Státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství nebudou moci vydávat pokyny státním zástupcům Speciálního státního zastupitelství k tomu, jak postupovat v konkrétní trestní věci. Tento režim umožnil nezřizovat Speciální vrchní státní zastupitelství, které mělo plnit roli stížnostního (odvolacího) stupně.

·  Zákon reflektuje skutečnost, že nejzávažnější formy úplatkářství jsou často průvodním jevem jiné majetkové a hospodářské trestné činnosti a v řadě případů na rozdíl od jiné ekonomické kriminality ani není prokázáno.  Předpokladem úspěchu je úzká kooperace mezi státními zástupci činnými ve specializovaném státním zastupitelství a jinými odborníky tam působícími – je proto zapotřebí zajistit, aby na činnosti takto specializovaného státního zastupitelství se účastnily i další osoby s nezbytnou odbornou erudicí (odborníci z oblasti ekonomie, daňové problematiky, veřejných zakázek, evropských fondů, datových analýz, překladatelé apod.).

Zrušení vrchních státních zastupitelství

·  Nový zákon redukuje dosavadní čtyřčlánkovou soustavu státního zastupitelství na nově tříčlánkovou. Nový předpis již nepočítá s dalším působením vrchního stupně. U vrchních soudů, které nadále působí, tak budou intervenovat státní zástupci působící u krajských státních zastupitelství.

Nejvyšší státní zástupce

·  Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti.

·  Podle navrhované právní úpravy může být nejvyšší státní zástupce odvolán z funkce před uplynutím svého funkčního období pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení. Návrh na odvolání nejvyššího státního zástupce v kárném řízení může přitom podat pouze vláda.  Navrhovaná právní úprava stanoví i okruh osob, které mohou podat návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce.

Povinnosti a pravomoci státních zástupců

·  Vedoucí státní zástupci budou nově působit ve své funkci po časově omezenou dobu, funkční období všech vedoucích státních zástupců bude trvat 7 let.

·  Na místa vedoucích státních zástupců se vypisují výběrová řízení.

·  Z funkce vedoucího státního zástupce bude možné odvolávat pouze v kárném řízení. Zánik funkce je podmíněn rozhodnutím kárného soudu o uložení kárného opatření odvolání z funkce státního zástupce, tato pochybení však musí dosahovat intenzity kárného provinění.

·  Návrh zákona o státním zastupitelství zavádí pravidelná hodnocení státních zástupců. Na rozdíl např. od zákona o státní službě, kde v důsledku dvou po sobě jdoucích negativních služebních hodnocení státního zaměstnance se rozhodne o skončení služebního poměru, zákon o státním zastupitelství nepočítá s negativním hodnocením jako důvodem pro zánik funkce státního zástupce. Pokud však po tři po sobě jdoucí pravidelná hodnocení obsahují závěr, že státní zástupce neplní své povinnosti vyhovujícím způsobem, může být státní zástupce přeložen i bez svého souhlasu za podmínky, že kárný soud vysloví s tímto postupem souhlas.

·  Nově definovaná odpovědnost za výkon jednotlivých úkonů státní správy umožní požadovat po státním zástupci regresní náhradu jím způsobené škody, kterou stát uhradil z titulu své odpovědnosti za nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí.

·  Nový zákon počítá se sledováním kariérního růstu státních zástupců a zřizuje též poradní sbor státního zastupitelství, který bude činný u Nejvyššího státního zastupitelství a bude tvořen volenými státními zástupci. Jeho role by měla být poradní a konzultační.

Informační povinnosti

·  Zákon nově upravuje vztah mezi Ministerstvem spravedlnosti, jinými orgány veřejné moci a Nejvyšším státním zastupitelstvím.

·  Ministerstvo si může vyžádat pouze souhrnná statistická data, informace o postupech atp. pro potřeby přípravy právních předpisů nebo pro účely tvorby politiky v působnosti ministerstva. Nemůže se jednat o informace z aktuálních, tedy konkrétních „živých“ případů.

·  Priority trestní politiky budou předmětem diskuse a projednání mezi soustavou veřejné žaloby a ministerstvem. To tak bude aktivněji spolupůsobit k naplnění úkolů veřejné žaloby.

·  Doplňuje se informační povinnost o zahájení trestního stíhání státního zástupce, aby mohly být zváženy případné pracovněprávní kroky (dočasné zproštění výkonu funkce státního zástupce, odvolání náměstka vedoucího státního zástupce apod.). Zároveň se z obdobných důvodů doplňuje informační povinnost vůči náčelníkovi Vojenské policie, jde-li o zahájení trestního stíhání vojáka z povolání.

30. 3. 2015                                            Tiskový odbor Ministerstva spravedlnosti ČR

http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=341949