Foto: Tomáš Krist, MAFRA , Text foto: Na návrh senátora Miroslava Antla z ČSSD se Senát postavil proti tomu, aby se firmy mohly vyvinit z trestního stíhání. Návrh však neuspěl v Poslanecké sněmovně. A první velká "zastavená" kauza je tu.
JAK SI POSLANCI PROSADILI NEVINU PRO VELKÉ FIRMY
V DOBĚ JEJICH STÍHÁNÍ PRO STAMILIONOVÉ ZVLÁŠŤ ZÁVAŽNÉ ZLOČINY…
Ale neuspěli jsme v Poslanecké sněmovně PČR, kde jsem upozornil na nebezpečí zastavení trestního stíhání firem pro stamilionové „zločinné zakázky“, ale poslanci byli již předem dohodnuti na odmítnutí našich návrhů.
Už tehdy jsem argumentoval tím, že ponecháním tohoto účelově vloženého odstavce do novely by celý tento zákon ztratil svůj význam a smysl - a trestní stíhání právnických osob by mohlo být prakticky znemožněno. A tento případ tomu zatím nasvědčuje, když pravomocně rozhodne až odvolací Vrchní soud v Praze.
Předmětné ustanovení do novely vložily pozměňovací poslanecké návrhy Marie Benešová a Jana Chvojky (podpořené Markem Bendou) – a podle nich trestní postih právnických osob není možný, pokud by si vytvořily „Eticky kodex“, či „Protikorupční kodex“, tedy tzv. „compliance programy“, popř. analogický systém vnitřní kontroly. A tak tomu zřejmě bylo (alespoň podle interpretace výsledků soudního jednání) právě v případě Agroteku.
Agrotec však není jedinou stíhanou právnickou osobou – a není tedy vyloučeno, že tato zásadní legislativní změna povede k zastavení podstatné většiny všech dosud běžících trestních stíhání, mj. i těch nejznámějších a nejzávažnějších kauz (mj. 3 velké případy trestního stíhání a.s. Metrostav Praha, a to ve věci modernizace chrudimského hotelu Bohemia, v níž policie obvinila kromě Metrostavu i další dvě firmy z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu, další je kauza kolem obviněného Davida Ratha a spol., kde se jedná se o další čtyři korupční případy, v nichž je krom Metrostavu obviněno dalších sedm firem, třetím případem je zakázka na opravu sedmnácti objektů Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem za 300 milionů korun).
Šlo vždy o stamilionové zakázky a obvinění ze zvlášť závažných ekonomicky zločinů, tedy o důkazně a časově náročné případy, vyžadující mnohaměsíční, resp. mnohaletou náročnou práci týmů policistů, státních zástupců…
A „UŽ JE TO TADY…!“
První velká (nepravomocně) „zastavená“ kauza je popsána na serveru Novinky.cz:
V článku se mj. uvádí – cituji:
„Babišův Agrotec vyvázl bez trestu. I tak s poštou udělal byznys za 100 miliónů"
Společnost Agrotec ze svěřenských fondů ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše na podzim vyhrála podle zjištění Práva tendr České pošty na dodávku až 50 nákladních vozů Iveco za 100 miliónů korun. Rámcovou smlouvu přitom firma podepsala v době, kdy byla coby právnická osoba stíhána v souvislosti s údajnými dřívějšími manipulacemi s veřejnými zakázkami stejného státního podniku.
Obvinění Agroteku, patřícího do holdingu Agrofert, tento týden zrušil soud. Státní zástupce nicméně včera upozornil, že společnost podle něj trestný čin spáchala, a podal proto proti osvobozujícímu rozhodnutí odvolání.
Soud podle něj stíhání zrušil, protože Agrotec jako firma vynaložil veškeré možné úsilí, aby protiprávnímu jednání svých představitelů zabránil. Podle žalobce pražského vrchního státního zastupitelství Zdeňka Matuly to umožnila novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která vstoupila v platnost loni v prosinci.
Stačil etický kodex
Týká se to případů, kdy firma vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu svým představitelem zabránila. Stačí, aby firma přijala etický nebo protikorupční kodex.
„Soud tedy dospěl k závěru, že se skutek stal, je trestným činem, spáchala ho obviněná právnická osoba, ale zanikla trestnost tím, že obviněná právnická osoba prokázala, že vynaložila veškeré možné úsilí, aby protiprávnímu jednání svého vedoucího zaměstnance zabránila,“ vysvětlil pro ČTK Matula.
Podle něj společnost měla zpracovaný takzvaný compliance program s etickým kodexem, který zaměstnancům společnosti zakazuje dopouštět se jakéhokoli protiprávního jednání, a daný vedoucí zaměstnanec se jej zavázal dodržovat.
Úpravu do zákona dostal před jeho schvalováním právní výbor na návrh zpravodajky Marie Benešové a Jana Chvojky (oba ČSSD). Ustanovení se stalo terčem kritiky. Novelu Sněmovně vrátil Senát, který navrhl vyškrtnutí sporné pasáže. Poslanci však senátory přehlasovali a ustanovení v zákoně ponechali…“.
Podobně informují i další zpravodajské servery jako např. idnes.cz, lidovky.cz, echo24.cz…
Já jsem se coby senátor a předseda Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR k věci opakovaně vyjádřil – a ve stručnosti odkazuji na tato videa (vice na senátním webu).
VIDEOZÁZNAM TISKOVÉ KONFERENCE
http://www.senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=281
FOTO
http://www.senat.cz/cinnost/galerie.php?ke_dni=11.2.2017&O=11&aid=18950
Vystoupení senátora Miroslava Antla na plénu Senátu (videozáznam)
A ještě z „tehdejšího“ zpravodajství:
Firmy nebudou moci tak snadno vyklouznout z trestního stíhání. Senát vrátil poslancům novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Na návrh Miroslava Antla z ČSSD z ní škrtl ustanovení, že právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila úsilí, aby spáchání protiprávního činu zabránila.
Toto ustanovení ve Sněmovně do zákona prosadila exministryně spravedlnosti Marie Benešová z klubu ČSSD. Ale v Senátu proti tomu ostře vystupovali hlavně sociální demokraté Antl a ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier, zatímco ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) to naopak hájil.
Zákon teď znovu posoudí poslanci, takže ještě není jasné, jak to s trestní odpovědností firem bude. Když zákon i s návrhem Benešové schválila Sněmovna, bylo pro 124 ze 171 přítomných poslanců ze všech stran s výjimkou ODS a TOP 09. Pokud by poslanci nezměnili názor, mohli by snadno prosadit svou a senátory přehlasovat.
„Nechme to na úvaze soudu,“ řekl kolegům senátorům Antl, proč by měl ze zákona zmizet paragraf, podle nějž by firmě stačilo, aby „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila“, aby se jakémukoli stíhání za trestný čin vyhnula.
Podle Unie státních zástupců, která to kritizovala, by taková změna zajistila beztrestnost většině společností, jež jsou v současnosti stíhány pro korupci či manipulaci při veřejných zakázkách. Jedná se například o stavební gigant Metrostav, obviněný v souvislosti s kauzou Davida Ratha. Pozoruhodné je, že autorkou pozměňovacího návrhu byla ve Sněmovně právě poslankyně Benešová, která Metrostav zastupovala.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán v Senátu návrh hájil, včetně paragrafu od Benešové, a senátorka za ANO Zdeňka Hamousová neúspěšně navrhovala, aby byl zákon schválen. Většinu hlasů naopak dostal návrh Antla. Bylo pro něj 45 senátorů, osm bylo proti a 17 se jich zdrželo.
„Prosím, nechte jednat policii, státní zástupce, soud. Nechť oni zjistí, jak to je. Nenechte viníky unikat změnami v legislativě,“ žádal senátory Antl…“.