10.10. PARLAMENTNÍ LISTY: Miroslav Antl odpovídal na další dotazy

PARLAMENTNÍ LISTY – SMS komunikace

9.10. 2012

Otázka:

Dobry den. Policie zadrzela Marka Dalika v souvislosti s nakupem transporteru Pandur,oznamila vrch.stat.zast. Bradacova.

Co tomu rikate? Koho to podle Vas nejvice poskozuje? Diky. L. Petrik,parlamentni listy.cz

Odpověď:

Zdravím...! Moje vyjádření je prosté - a začíná rčením: "JEN HOUŠŤ A VĚTŠÍ KAPKY...!"

Jinak kauza nejvíce a zejména poškozuje českého občana = nás všechny (kteří na těchto podivných "obchodech" jen a jen ztrácejí).

Miroslav Antl (senátor)

PARLAMENTNÍ LISTY – otázky = odpovědi

9.10. 2012

Od: Jana11

Dotaz:

Pane Antl, jsem naprostý laik, až budete mít čas, odpovězte. 1)Když jsem ve vazbě, jak dlouho to může trvat? Jaká mám práva a povinnosti?  2) Když jsem odsouzená, jaká mám práva a povinnosti? Mám spoustu známých a fandí Vám. Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Zdravím Vás, paní Jano11

- a stručně reaguji:

Vazbu a její lhůty upravuje zejména trestní řád… Pokud je obviněný ve vazbě z důvodu tzv. koluzní vazby /viz § 67 písmeno b) trestního řádu/, tj. z obavy, že by při pobytu na svobodě mařil vyšetřování zejména působením na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné, tj. jejich ovlivňováním, aby vypovídali v jeho prospěch či nevypovídali vůbec, nebo by jinak mařil dokazování například manipulováním s důkazy listinnými atd., může trvat vazba nejdéle tři měsíce; pokud bylo zjištěno, „…že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, rozhodne o ponechání obviněného ve vazbě nad stanovenou lhůtu v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce a po podání obžaloby soud…“. Pokud je obviněný ve vazbě z jiných vazebních důvodů /tzv. vazba útěková či předstižná dle § 67 písm. a), c) tr. řádu/, musí soudce (na návrh státního zástupce) v přípravném řízení nejpozději do tří měsíců od právní moci předchozího „prodlužovacího“ rozhodnutí znovu rozhodnout o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo obviněného propustit z vazby na svobodu…

Prodlužovat vazbu nelze do nekonečna, když v přípravném řízení pro státního zástupce, resp. soudce, a v řízení před soudem pro soud (tj. pro samosoudce nebo předsedu senátu) platí omezení, stanovené trestním řádem. Jde o „absolutní lhůty“, které nelze překročit – a jsou odlišeny podle závažnosti trestných činů, když u všech přečinů (tj. všechny nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do pěti let) nesmí celková lhůta trvání vazby překročit jeden rok, u zločinů (tj. ostatní trestné činy mimo přečiny) činí tato lhůta dva roky, u zvlášť závažných zločinů (tj. zločiny s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody od deseti let nahoru) je tato lhůta celkové vazby omezena třemi roky a u zvlášť závažných zločinů, u nichž lze uložit výjimečný trest, je nejdelší možná lhůta vazby čtyřletá. Maximální lhůta vazby je tedy čtyři roky – a tuto lhůtu nelze v žádném případě překročit. Kdyby se například nepodařilo pravomocně odsoudit mnohonásobného vraha v této lhůtě, musel by být propuštěn na svobodu. Vzpomínám si na případ tzv. Sečské traverzy, kdy byli odsouzeni čtyři brutální cyničtí vrazi za popravu svého známého, kterého pevně přivázali na železnou traverzu a poté ho vhodili do přehradní nádrže Seč. Jako obžalovaní v odvolacím řízení před Vrchním soudem v Praze protahovali řízení tak dlouho, že reálně hrozilo jejich propuštění z vazby na svobodu. Nakonec je odvolací soud v posledních dnech čtyřleté vazební lhůty pravomocně odsoudil a byli převedeni do výkonu trestu odnětí svobody… Dále odkazuji na § 72a tr. řádu, nazvaného „Nejvyšší přípustná doba trvání vazby“, z něhož dále vyplývá, že z těchto výše uváděných lhůt vždy jedna třetina patří přípravnému řízení. Takže u těch nejzávažnějších zločinů musí být přípravné řízení skončeno (tedy podána obžaloba k soudu) nejpozději do 16 měsíců od zadržení, jinak musí být pachatel propuštěn z vazby na svobodu. A po celou dobu vazby musí státní zástupce, resp. soudce (a potažmo soud) soustavně přezkoumávat, zda přetrvávají vazební důvody a každé tři měsíce rozhodovat o prodloužení vazby. Rozhodovat musí dále i o žádostech obviněného o propuštění z vazby na svobodu – a v případě stížnosti obviněného vždy předávat věc nadřízenému soudu… Právo žádat o propuštění z vazby na svobodu najdete v § 71a tr. řádu.

Pokud jde o další práva osob ve vazbě, ta jsou obsáhlá – a doporučuji si přečíst zákon o výkonu vazby (zákon č. 293/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a navazující vyhlášku č. 109/1994 Sb. ve znění novel, tj. řád výkonu vazby. Tam naleznete veškeré podrobnosti, které Vás zajímají.

Podobné je to i u osob ve výkonu trestu odnětí svobody, tj. pravomocně odsouzených, kde se výkon tohoto trestu řídí zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů. Další podrobnosti pak rozvádí navazující vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody.

Až do těchto předpisů nahlédnete, zjistíte, proč jsem je nechtěl celé opisovat J

Osobně doufám, že žádný z těchto předpisů nebudete ve svém životě prakticky potřebovat, ale že jde o čistě „studijní“ zájem.   

Miroslav Antl

(senátor)