31.12. PARLAMENTNÍ LISTY: Miroslav Antl odpovídal na poslední dotaz roku 2012

PARLAMENTNÍ LISTY – dotaz a odpověď:

Od: a.ham 
Dotaz:

Protože se závratně zvyšuje počet exekucí pro dluhy, které původně byly malé (nebo dokonce nepatrné), a teprve exekučním vymáháním se staly pro dlužníky likvidačními, je nezbytné s tímto nárůstem učinit něco efektivního. Navrhuji následující: Podle §202, odst.2 občanského soudního řádu NENÍ PŘÍPUSTNÉ ODVOLÁNÍ proti rozsudku, kde peněžité plnění nepřevyšuje částku 10.000,- Kč (přičemž k příslušenství dluhu se nepřihlíží). Odůvodněno to bylo tím, že částka 10.000,- Kč je tak nízká, že nestojí za to se jí zabývat v odvolacím řízení. Navrhuji, aby byl sněmově předložen návrh novely příslušných zákonů, který by se držel téže odůvodňovací argumentace, že částka 10.000,- je (údajně) nepatrná -- a ZNEMOŽNIL EXEKUČNÍ VYMÁHÁNÍ VŠECH PENĚŽITÝCH PLNĚNÍ, NEPŘEVYŠUJÍCÍCH ČÁSTKU 10.000,. Kč, přičemž k příslušenství těchto plnění by se nepřihlíželo. Tím by se dosáhlo, aby pro (údajný) dluh, proti kterému se dlužník ani nemůže bránit odvoláním, nebylo také možno vést exekuci -- takže by nepatrné dluhy (třeba za pokutu v MHD) nemohly ve stadiu exekuce narůst do statisícových rozměrů. Prosím všechny, kdo o věc mají zájem, aby tento návrh prosazovali u svých poslanců či senátorů. Věřím, že by se všem ulevilo a nárůst exekucí pro původně malicherné částky by se zastavil. Pane senátore, ujmete se prosazování tohoto omezení exekucí pro původně bagatelní částky?? Děkuji za Vaši odpověď

Odpověď:

Vážený pane,

  nejsem schopen narychlo posoudit důvodnost a konkrétní dopad Vámi navrhované právní úpravy, a proto se „uchýlím“ k obecnému legislativnímu doporučení. Vzhledem k tomu, že ve svém „dotazu“ oslovujete poslance a senátory, dovolím si několik poznámek:

Pokud jde o Vámi zamýšlený návrh na změnu občanského soudního řádu, pak cesta přes Senát Parlamentu ČR je nepochybně nejsložitější a nejpomalejší. Správný legislativní postup je ten, že svůj záměr, popř. konkrétní návrh, na změnu/novelu zákona by mělo předložit příslušné ministerstvo (v daném případě Ministerstvo spravedlnosti ČR) české vládě, která se k tomu vyjádří - a rozešle na ministerstva, jichž by se daná problematika, resp. úprava, mohla dotknout - a na další připomínková místa, zejména pak Legislativní radě vlády ČR (LRV). Poté případně "gesční" ministerstvo svůj návrh upraví dle připomínek a znovu předloží LRV a vládě. Teprve poté by navrhovaná změna/novela zákona měla jít do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Pokud se dolní komora českého Parlamentu (po projednání ve výborech a poté ve třech čteních na plénu) shodne na tom, že bude legislativní proces pokračovat, postoupí novelu zákona (či nový zákon) k nám do Senátu Parlamentu ČR. Pokud my návrh zákona schválíme (po projednání ve výborech a na plénu Senátu PČR), čeká už jen na podpis prezidenta ČR. Pokud jej zamítneme či "opravíme" formou pozměňovacích návrhů, vrací se věc do Poslanecké sněmovny PČR - a tam už musí být zamítnutý návrh přehlasován nejm. 101 většinou hlasů. Stejně je to, kdyby PS nesouhlasila s našimi pozměňovacími návrhy...

Naproti tomu, jde-li legislativní proces od horní komory českého parlamentu, senátní návrh zákona předkládá senátor či skupina senátorů, popř. senátní výbor nebo komise, „předsedovi Senátu, který jej postoupí organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. Organizační výbor na nejbližší schůzi po předložení návrhu senátního návrhu zákona doporučí předsedovi Senátu, aby jej zařadil na pořad nejbližší schůze Senátu. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona přikázán a určí zpravodaje pro první čtení...“ (viz § 127 a násl. Jednacího řádu Senátu).

Poté následuje první čtení na plénu Senátu PČR, které může rozhodnout, aby byl návrh senátního návrhu zákona vrácen navrhovateli senátního návrhu zákona k dopracování nebo, aby byl zamítnut. Jinak ho přikáže k projednání výborům. Lhůta k projednání návrhu senátního návrhu zákona ve výborech je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. Tuto lhůtu může Senát zkrátit nebo prodloužit, a to nejvýše o 30 dnů. Teprve, je-li věc Senátem PČR schválena ve druhém čtení jde věc do dolní komory českého Parlamentu, tj. prakticky na začátek legislativního procesu – a měla by se k němu (nejméně) vyjádřit vláda a její LRV. Pak probíhá ve třech čteních již výše zmíněný proces v dolní komoře (výbory, plénum) - a pokud by byl návrh schválen, byla by věc postoupena znovu do Senátu PČR - a u nás pak už znovu projednávání ve výborech, na plénu atd. Jen „úvodní“ legislativní proces v Senátu Parlamentu ČR trvá měsíce – a stává se, že i po schválení v naší horní komoře, je pak náš návrh v Poslanecké sněmovně „zaparkován“ roky.

Protože Vás nechci odrazovat od Vaší "legislativní" iniciativy, doporučuji Vám obrátit s Vaším podnětem na příslušné Ministerstvo spravedlnosti ČR, tj. na pana ministra, resp. na jeho (legislativního) náměstka. Další možností je oslovit poslance, což Vy ve svém „dotazu“ činíte, když je to podstatně kratší a jednodušší způsob prosazení Vašich záměrů.

Pro úplnost dodávám, že v našem senátním Ústavně-právním výboru často kritizujeme i poslanecké návrhy, které vynechávají připomínková místa, příslušná ministerstva, Legislativní radu vlády aj. – a dochází tak k legislativním komplikacím, anebo dokonce k prosazení „legislativních zmetků“…

A protože je Silvestr, vlastně už poslední noc roku 2012, tak Vám závěrem přeji:

JEN TO NEJLEPŠÍ v roce 2013 – a vše, co přeji na svých webových stránkách: www.miroslavantl.cz...!

Miroslav Antl

(senátor)