Dotaz PL na téma odpovědnost státních zástupců

PARLAMENTNÍ LISTY – otázka = odpověď

Dotaz:

Qwasimodo
17.4.2015
 

Vážený pane doktore,
víte, že jste můj neoblíbenější politik? :) Zajímalo by mě, zda si myslíte, že by se měl Ištván omluvit za nezákonnou vazbu, nebo kdo bude ten, kdo to jménem úřadu státního zástupce bude?

Odpověď:

Tak to mne velmi těší, pane „Qwasimodo“ = děkuji za důvěru…!

Pokud jde o „nezákonnou vazbu“, je nutno si především uvědomit, že podle § 73b odst. 1 trestního řádu o vazbě rozhoduje (v přípravném řízení) soudce – a o stížnosti proti rozhodnutí soudce o vzetí do vazby pak nadřízený soud. Podle § 67 trestního řádu soudce přezkoumává nejen, zda jsou dány důvody vazby (útěkové, koluzní či předstižné), ale i důvodnost trestního stíhání, tj. že „dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, zejména uložením některého z předběžných opatření.“.

Je to jasně formulovaná povinnost soudce – a z citovaného textu v § 67 zákona o trestním řízení soudním vyplývá, že odpovědnost za rozhodnutí o vazbě nese soudce, a to i v případě jeho rozhodnutí o propuštění obviněného ze zadržení (namísto vzetí do vazby).

Pokud jde o osobu pana vrchního státního zástupce v Olomouci JUDr. Ivo Ištvána, ten by se měl spíše omluvit za své poněkud nabubřelé chování a zřejmě i velikášská vyjádření v médiích, a to nejen po zahájení trestního stíhání, ale i po (z mého pohledu diskutabilním) rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

Ostatně jako státní zástupce je za svou práci odpovědný i veřejnosti…

Považuji v této souvislosti (i k dalším vedeným diskuzím) uvést, že pokud jde o příp. „regresní úhradu“ soudcem či státním zástupcem za své nesprávné rozhodnutí, a tedy za následně státem vyplacené finanční částky, resp. náhrady škod, obviněným, tato se řídí zákonem č. 82/1998 Sb, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci) – a přicházela by v úvahu pouze tehdy, byla-li by vina soudce nebo státního zástupce zjištěna v kárném nebo v trestním řízení, když „právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti...“.

I proto neustále zdůrazňuji naléhavou nutnost schválení nového zákona o státním zastupitelství, který by mimo jiné řešil nejen větší nezávislost státních zástupců, ale i tomu odpovídající větší jejich odpovědnost…

Pro úplnost však ještě dodávám, že těmito úvahami v žádném případě nechci odrazovat státní zástupce od jejich vítané aktivity v důsledném, ale i důvodném, postihu zločinců a gaunerů (i z řad „VIP“ a úředních osob). A na závěr připomínám, že státní zástupce je v pochybnostech povinen podávat obžalobu, když o vině či nevině rozhoduje pouze soud…

Zdravím Vás – a přeji Vám zejména zdravé (tý)dny!

Miroslav Antl