3 májové dotazy Parlamentních listů

PARLAMENTNÍ LISTY – otázky = odpovědi:

Dotaz:

STOP!

policejní stát

Co vy na to? http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Policejni-stat-budou-nam-vladnout-fizlove-a-praskaci-zlobi-se-senator-373158

Odpověď:

Nesouhlasím s tím – a pokud stát „… připravuje novelu trestního zákona, ve které chce posílat podnikatele do vězení už za přípravu krácení daně…“ (jak se v článku uvedeno), pak je třeba upozornit, že příprava je trestná pouze ve vztahu ke zvlášť závažným zločinům, je-li navíc uvedena jako trestná v posledním odstavci příslušného ustanovení trestního zákoníku. V případě zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 trestního zákoníku by pak (v případě schválení takové novely) byla trestná příprava pouze ve vztahu k odstavci 3., tj. při škodě přes pět miliónů korun. Navíc příprava hned neznamená „vězení“. Já jsem spíše přesvědčen o tom, že by soudy měly posílat do „kriminálu“ více lidí než posílají. Pokud je někdo odsouzen za majetkovou či hospodářskou trestnou činnost a škoda nepřesáhne pět miliónů korun, tak mu vězení (tedy nepodmíněný trest odnětí svobody) hrozí spíše výjimečně. A pokud je někdo skutečně odsouzen – a dostane se do věznice, odchází z ní ihned, jakmile mu uplyne minimální výše trestu umožňující podmíněné propuštění. Málokdo ví, že u přečinů, jimiž jsou například krádež, zpronevěra, podvod, ale i zkrácení daně, poplatku a jiné podobné platby se škodou do 500.000 Kč, a další a další desítky přečinů (včetně násilných, mravnostních, drogových, korupčních aj.), by mohl jít odsouzený na návrh ředitele věznice domů, resp. na svobodu, klidně už za měsíc, či dokonce za týden. Prostě podle toho, jak o tom stihne soud rozhodnout. A to vše v rámci dlouholeté „Akce čištění věznic“.

Mně naopak zneklidňuje, resp. stále ještě rozčiluje, novela trestního zákoníku, která i přes jasný nesouhlas můj (coby zpravodaje) a posléze i celého Senátu Parlamentu ČR umožnila takové podmíněné propouštění z „vězení“ (viz § 88 odst. 2, vložený zákonem č. 319/2012 Sb.).

Jinak pouze pro úplnost dodávám, že novelu trestního zákoníku, která by zavedla i trestnost přípravy daňového zločinu, jak shora zmíněno, vláda předložila do Poslanecké sněmovny už před dvěma lety, tato však nebyla projednána ani výborem a s uplynutím volebního období skončilo i její projednávání (viz jejich tisk č. 996). V současné době je v dolní komoře českého parlamentu nový vládní návrh novely trestního zákoníku (viz jejich tisk č. 358), ten však žádný takový návrh neobsahuje.

Dotaz

Anna Marie K.

Pane doktore

Neuvažoval jste se zapojit do struktur EU, jako člen nějaké soudní instance? Určitě byste si polepšil finančně a zkušenost to taky nemusí být k zahození. Nebo co vás drží v české politice? Nezpochybňuji vaši práci, naopak si myslím, že je vás v senátu škoda

Odpověď:

Děkuji Vám za důvěru, vážená paní Anno Marie, ale o tomhle jsem fakt nikdy neuvažoval. Pokud jde o „soudcovské“ zastoupení ČR v rámci justičních orgánů EU, je dostatečně kvalifikované a velice kvalitní. Stejně tak výborně fungují i státní zástupci v Eurojustu i v rámci další mezinárodní justiční spolupráce. Já jsem se rozhodl býti senátorem – a protože jsem zvyklý v každé profesi pracovat naplno, i tato práce mne zcela zaměstnává. A pro mne je jednoznačně zavazující, že jsem občanům slíbil pracovat pro ně v Parlamentu dalších šest let.

Dotaz

sarka b.

Rath

Co podle vás Rath protahováním své kauzy sleduje a nemělo by být jeho jednání, kdy evidentně úmyslně vše zbytečně protahuje, taky nějak trestáno? A co teprve je náhlý úraz

Odpověď:

Podle mne se obžalovaný Rath zcela nepochybně chce vyhnout velmi pravděpodobnému odsouzení za zvlášť závažné zločiny, pro které byl postaven před soud, protože bude-li pravomocně uznán vinným, reálně mu hrozí vysoký trest. Odhlédnu-li od Rathových účelových provokací vůči státnímu zástupci a předsedovi senátu, využívá všech možných prostředků, které mu trestní řád skýtá. Český trestní proces je nakloněn obviněným (v neprospěch obětí, resp. poškozených) a dává jim řadu možností, jak celé řízení (zcela legálně) protahovat. Striktní lhůty jsou totiž stanoveny pouze pro vazební řízení – a pokud je vztáhneme na inkriminovaný proces, už 13. května 2015 by Rathovi stejně uplynula tříletá vazební lhůta, do které by musel být pravomocně odsouzen, jinak by byl propuštěn z vazby na svobodu.

O rekodifikaci trestního řízení (tj. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním) se mluví desetiletí, ale i současná vláda zásadní novelizaci trestního procesu odsouvá. Přitom právě nový trestní řád by měl mj. trestní řízení výrazně zrychlit. No, uvidíme…