13.1. DOTAZY na téma AMNESTIE a PLATY soudců

vydáno 13.01.2013 12:56 | autor: Miroslav Hofmann

PARLAMENTNÍ LISTY

Další dva dotazy. První na téma AMNESTIE, druhý na téma platy soudců a poslanců

 

Od: JaŠ 
Dotaz: A co na amnestii říká právo na spravedlivý proces?

Dobrý den, obracím se na Vás jako na senátora a právníka s dotazem (a jak to teď čtu, tak poněkud širším) na amnestii, jistě jsou i případy a osoby hodné vyhlášené prezidentské amnestie, ale pak jsou případy, jejichž vyšetřování trvá „neúměrně dlouho“, což bylo stanoveno prezidentem jako trvání více než 8 let, a v těchto případech se asi jedná především o závažnou hospodářskou kriminalitu a případně i o organizovaný zločin (někdy asi o oboje). Chtěl jsem se hlavně zeptat, zda amnestií v těchto a podobných případech, jako byla kausa „H-systém“ a další není, vzhledem k tomu, že na obžalovaného se může vztahovat amnestie, porušena Ústava ČR nebo ústavní zákony. Nemám právní vzdělání, ale pokud se pamatuji, tak právo na spravedlivý proces je zakotveno v našem právním řádu hodně vysoko a není stanoveno, že by se mělo vztahovat jen na obžalované. Podle mého je amnestií strana žalující připravena o možnost se ve spravedlivém procesu domoci svých práv. Pokud skutečně by vše proběhlo v předpokládaném rozsahu a bylo by zastaveno vyšetřování či stíhání některých závažných případech, tak se můžeme o právním státě jen bavit, ale skutečnost bude jiná. Stejně tak si v našem státě můžeme povídat o demokracii (pokud pod významem demokracie rozumíme to, co smutečně má znamenat – vládu lidu a ne jen účast ve volbách). Je dobře, že máme demokracii, ale nějak se nám chybí demokrati. Je jich velmi málo a do vedoucích pozic ve státě se dostávají jen velmi obtížně (pokud se tam vůbec nějaký dostane). Je to vidět na zájmu „vládnoucích“ o „obyčejný“ lid, který se do problémů mnohdy dostává ne pro svou neschopnost, špatnou práci, či své nezodpovědné jednání při využívání finančních produktů a lákadel, ale pro špatné ekonomické prostředí, které tu vytváří vládnoucí skupiny, kdy v důsledku jejich „hospodaření“ nároky státu, státní dluh, ceny a daňové zatížení občanů úspěšně roste, zatímco skutečné příjmy „běžných“ poctivých občanů zpravidla již dlouhodobě klesají a nikdo v čele státu jejich zájmy nehájí (zajímavější je pro některé chránit a hájit zájmy oněch tzv. „horních deseti tisíc“). Není nám nic platné ani to, že máme „uznávaného“ ministra financí, tedy alespoň v zahraničí uznávaného – taky bych někoho kdo ekonomicky likviduje konkurenta hodně chválil, aby se ještě více snažil a moje firmy mohly tuto konkurenci nahradit. Omlouvám se za poněkud delší dotaz (a připojený názor na některé další nešvary v našem státě). Jsem rád, že senátoři zvažují podat (či snad už připravili k podání) ve věci amnestie ústavní stížnost a doufám, že soudci řešící senátorskou stížnost budou při své nezávislosti závislí pouze a jen na ústavě, zákonech a právním řádu naší republiky. S pozdravem Ing. Jan Špaček

 

Odpověď:

Vážený pane inženýre,

Přečetl jsem si Vaši argumentaci, stejně jako desítky dalších emailových reakcí, které dostávám v těchto týdnech – a bohužel, i urážlivých a výhrůžných. Na ně nereaguji – a byť stručně, rád píši tuto odpověď pro Vás (a rozumné a slušné čtenáře PL).

Vše, co píšete, má racionální jádro a Vaše argumentace vyznívá přesvědčivě. Jediné, v čem se (zatím) lišíme, je podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu ČR. Na rozdíl od některých senátorů, kteří než aby si ústavní stížnost přečetli a konzultovali její obsah se skutečnými odborníky, tj. s právními experty na ústavní právo, a okamžitě slíbili svůj podpis, resp. podepsali ústavní stížnost, nejsem schopen odpovědně posoudit úspěšnost ústavní stížnosti, kterou jsem nikdy neviděl a kterou nemám zkonzultovanou se zmíněnými odborníky. Jak jsem opakovaně prohlásil, nemám rád takové „Hurá-akce“, které sice vyvolají vesměs pochvalnou reakci občanů, ale nejsou řádně právně prokonzultované. Osobně pochybuji o tom, že senátoři mohou napadnout ústavní stížností prezidentské rozhodnutí o amnestii a zda ji vůbec může Ústavní soud ČR projednat, resp. přezkoumat…

Zaslechl jsem vyjádření nejmenované místopředsedkyně Senátu PČR, která dokonce uvedla, že ústavní stížnost nečetla, ale považuje to za nutné gesto pro občany. A v tomto určitě není osamocena. S tím naprosto nesouhlasím, když senátoři nemají dělat gesta, ale měli by právě hlídat zákonnost a opravovat nesprávné legislativní postupy – a ne nasazovat pověst Senátu Parlamentu ČR jako horní komory, která by měla být ústavní pojistkou.

Podání ústavní stížnosti už nespěchá, neboť důsledky už nastaly – a prezident Václav Klaus by měl do dvou měsíců skončit – a do té doby se zřejmě nic zásadního nezmění (krom volby nového prezidenta). Navíc, pokud bude ústavní stížnost „zamítnuta či odmítnuta“ Ústavním soudem ČR, pak to bude Václav Klaus považovat za své vítězství – a to by, doufám, chtěl málokdo… Ústavní soud se už nemůže zachovat populisticky a určitě bude „pod palbou“ médií a občanů. Jeho rozhodování nebude v tomto směru jednoduché. Doufám jen, že si zachová svou nezávislost…

My jsme se ihned s paní senátorkou JUDr. Eliškou Wagnerovou (já jako předseda senátního Ústavně-právního výboru a ona jako předsedkyně Stálé komise pro Ústavu a parlamentní procedury) po vyhlášení amnestie dohodli, že k tomuto zásadnímu problému zorganizujeme veřejného slyšení. Nyní už máme termín, název, přednášející experty a účast nejvíce kvalifikované veřejnosti z řad teoretiků i z praxe.

Veřejného slyšení pod názvem: „Novoroční amnestie 2013 – motivy, okolnosti, důsledky“ se dne 21.2. 2013 od 10.00 hodin v Jednacím sále Senátu Parlamentu ČR, přes sto odborníků. V přednáškové části vystoupí ústavně-právní a trestně-právní odborníci, zváni jsou i prezident ČR (resp. ředitel jeho úřadu), premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti, rovněž i právní zástupce poškozených aj. Nosnou části veřejného slyšení bude naše diskuze, v níž bychom měli najít odpovědi právě na otázky, které jsou stále diskutovány, tj. zda je reálná a správná úvaha, že se prezident ČR dopustil vyhlášením amnestie velezrady – a měla by být na něho podána Senátem PČR ústavní žaloba, zda je namístě napadnout jeho novoroční rozhodnutí napadnout ústavní žalobou, a zejména, zda a jak má být upravena Ústava ČR, aby další prezidenti nemohli své postavení takto zneužít. Stranou nemůže zůstat ani česká vláda a její premiér, který svou kontrasignací poslal rozhodnutí prezidenta Klause do Sbírky zákonů – a tím se stalo rozhodnutí o amnestii účinným. Bez jeho podpisu by totiž orgány činné v trestním řízení nemohli postupovat, jak je tomu v současné době. To je naprosto jasné…! Zejména aboliční ustanovení, tj. zastavování trestních stíhání, bylo s účinností od října roku 2012 vyňato z výlučné pravomoci prezidenta ČR a bylo přesunuto do článku 63, kde je k platnosti a účinnosti rozhodnutí prezidenta nezbytně nutná kontrasignace premiéra vlády. Nechápu premiérovy výmluvy – a mrzí mne, že předseda vlády nezná novelizovanou Ústavu ČR. Jeho „argumenty“ o tom, že jde o tradici, jsou zcela liché, protože šlo o první jeho kontrasignaci po novele Ústavy ČR. Rovněž tak v Ústavě ČR nikde nenajdeme, že kontrasignace je jeho povinností…

Takže ústavní stížnost jsem nepodepsal - a čekám na vyjádření ústavně-právních expertů. Unáhleně a nesprávně podaná ústavní stížnost by mohla věci spíše ublížit…

 

Zdravím Vás – a přeji Vám JEN TO NEJLEPŠÍ…!

JUDr. Miroslav Antl

senátor

 


Od: lidaslavikova 
Dotaz: Myslíte si, že je fér, aby se růst mezd soudců řídil koeficientem odpovídajícímu trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře? Neměla být nezávislost samozřejmostí pro výkon funkce, nezávisle na platu, který dostává? A co si myslíte o tom, že se zvýší platy i poslancům a soudcům? Nyní? V době, kdy není na důchody, na školné, ve zdravotnictví chybí peníze…

 

Odpověď:

Vážená paní Slavíková,

na obě tyto otázky jsem sice již v médiích opakovaně odpovídal, ale aspoň „telegraficky“ připomenu svůj názor. O růstu mezd soudců a dalších orgánů rozhodla vláda a poté Parlament ČR. Poukazuji na zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Od té doby se platy ústavních činitelů, státních orgánů a soudců opakovaně a výrazně snižovaly (u nás prakticky o třetinu). Soudci opakovaně podali ústavní stížnost, o níž vždy rozhodl Ústavní soud ČR v jejich prospěch, když sdělil, že platy soudců si musí udržet svou úroveň, zaručenou jim zákonem – a nesmí být snižovány, k čemuž dochází. Ústavního soudu sp. z. Pl ÚS 33/11 ze dne 3.5.2012, uveřejněného pod č. 181/2012 Sb., bylo jasně stanoveno, že se soudcům platy musí upravit na úroveň, stanovenou zákonem. O tom můžeme diskutovat, jak chceme, ale všichni (a senátoři zejména) by měli ctít Ústavu ČR a respektovat ji i další zákony. Článek 89 Ústavy ČR jasně stanoví, že „Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.“. A proto jsme jako senátoři byli povinni platy soudců upravit. Namísto toho se senátoři rozhodli, že nechají projít „nezdanění“ sociálního a zdravotního pojistného. Což je sice srovnání situace s jinými zaměstnanci, ale v důsledku to skutečně znamená „přilepšení“ o pět až šest tisíc korun měsíčně. A tak se v Senátu PČR dne 28.12.2012 o tomto zákonu vůbec nediskutovalo – a senátoři drtivou většinou rozhodli se tímto návrhem novely zákona nezabývat. Je to ojedinělé rozhodnutí, ale znamená to prakticky schválení vládního návrhu i poslaneckého „přídavku“. Já jsem byl jeden z 11 senátorů, kteří s tímto postupem horní komory nesouhlasili – a velice tvrdě jsem rozhodnutí kritizoval…

Jinak mohu odkázat na svoje vyjádření v médiích a na svůj článek ze dne 3.1.2013: http://www.miroslavantl.cz/senat/44-pozmenovaci-navrh-upv-neprosel-jsem-zklamany-rika-o-vysledku-hlasovani-miroslav-antl/

Zdravím Vás – a přeji Vám pohodové a hlavně zdravé (tý)dny…!

Miroslav Antl (senátor)

  

KOMENTÁŘE

NEMOCNICE RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

Rychnovská nemocnice je řadu let mojí prioritou...! více... NA „COVIDÍ“ ŠPIČKU - SENÁTORSKOU MYČKU :-) více... Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje na svém zasedání 17. června 2019 o plánované fúzi krajských nemocnic nerozhodlo více... Zobrazit další zprávy

Audiozáznam pořadu Stanislava Motla s hostem Miroslavem Antlem ke stažení [ZDE]

NAJDETE NÁS NA FACEBOOKU