PARLAMENTNÍ LISTY = otázky = odpovědi:
Dotaz:
Korálek
radikální....
Proč se nezmění zákon, aby bylo nezákonné i šíření ideologie, když je v rozporu s ústavou a našim právním řádem? Prý to tak není. Není to nebezpečné?
Odpověď:
Takové nebezpečné projevy je samozřejmě možné postihnout dle trestního zákoníku, který je navíc aktuálně výrazně zpřísňován právě za projevy související s terorismem. Případné porušení Ústavy ČR může posoudit Ústavní soud ČR, k němuž se můžete jako občan obrátit. Stejně tak máte právo podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu (postupem podle § 158 odst. 2 trestního řádu)…
Dotaz:
Jak bude?
Vnímáte to stejně?
Nevím čím to je, ale přijde mi, že politici svým chováním dost sráží autoritu soudu a nerespektují rozhodnutí. Zeman, ČSSD...Co mohou soudy udělat, když se třeba prezident měl do včerejška omluvit, ale neudělal tak? A je to tak, že si ,,vysocí" politici myslí, že jsou něco víc? Neměli by zákony platit pro všechny stejně?
Odpověď:
Je před volbami, takže nebudu blíže komentovat chování politiků ČSSD a dalších, zvláště když kandiduji za tuto politickou stranu (jako nestraník) do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje. Ale celou situaci vnímám podobně jako Vy. Samozřejmě zákony musí platit pro všechny stejně, resp. tzv. úřední osoby ve smyslu ustanovení § 127 trestního zákoníku jsou přísněji trestně než „běžný občan“, mj. i pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby (dle § 329 TrZ). Jen pro ilustraci: mezi úřední osoby (podle § 127 odst. 1 písm. c), d) TrZ) patří mj. i „prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci, člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci…“.
Dotaz:
Nikolas
imunita
Pokud by se nepravomocně odsouzené Vitásková stala senátorkou, pokračovalo by její stíhání, nebo bylo přerušeno? Na co se dnes vztahuje imunita politiků?
Odpověď:
Přijetím (novely) ústavního zákona č. 98/2013 Sb., došlo k omezení trestněprávní imunity poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu. Omezení imunity se nyní vztahuje pouze na dobu trvání mandátu senátora a dalších po dobu výkonu funkce. Na tuto změnu pak reagovala i novela trestního řádu s účinností od 1.7. tohoto roku, která mj. ukládá orgánům činným v trestním řízení přerušit trestní stíhání obviněné(ho) právě z důvodu nepřípustnosti trestního stíhání pro dobu výkonu funkce ústavního činitele. Takže, bude-li paní Vitásková skutečně občany zvolena, může soud požádat Senát PČR o její vydání k dokončení trestního řízení. V případě, že by ji horní parlamentní komora nevydala, musel by soud vyčkat na dobu, kdy jmenované případný mandát senátorky skončí… Pokud jde o další Váš dotaz, imunitu ústavních činitelů upravuje článek 27 Ústavy ČR. Z tohoto ustanovení v podstatě vyplývá, že „poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech…“, a dále „… za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech…“.
Dotaz:
soumrak
Proč neplatí zákony pro všechny stejně?
Proč nezměníte zákon, který umožňuje bohatým se vykoupit z jejich viny, jako například panu Stupčukovi?!!! Přijde vám to jako správné? Mě to trochu připomíná odpustky církve. Ty jsou ale přeci také již přežitek
Odpověď:
Tohle není jen věcí zákonů, ale jde o meritorní rozhodnutí státního zástupce, který využil jednoho z tzv. odklonů trestního řízení, tj. podmíněného zastavení trestního stíhání. Tento postup, jakož i institut narovnání (a další), jsou v trestním řízení hojně využívány – a jde naopak o moderní (nikoliv zastaralé či dokonce „náboženské“) způsoby skončení trestního řízení „mimosoudní cestou“. Pro další podrobnosti i pro posouzení správnosti postupu státního zástupce doporučuji nahlédnout na web NSZ: