Miroslav Antl komentuje rozhodnutí Ústavního soudu

PARLAMENTNÍ LISTY – dotaz = odpověď:

Dotaz:

Od: Michal Diviš

Co říkáte na rozhodnutí, a především odůvodnění, ÚS nezabývat se žalobou na Klause?

Odpověď:

Osobně jsem velmi zklamán, protože jsem od Ústavního soudu čekal (i při případném zamítnutí ústavní žaloby), že se bude zabývat pojmem „velezrady“, když ji lidé zaměňují za „vlastizradu“ – a ústavně právní experti se na správném výkladu rovněž neshodli…

Rovněž jsem čekal, že ÚS ve svém rozhodnutí objasní i rozsah práv a povinností prezidenta ČR – a zmíní, kam až může český prezident zajít při ignorování většiny občanů naší republiky, ale i rozhodnutí obou komor Parlamentu ČR, včetně porušování prezidentského slibu…

Nerozuměl jsem tomu, proč nemohla být ústavní žaloba věcně projednána, když my senátoři jsme ji platně podali v době, kdy byl Václav Klaus prezidentem ČR, navíc veškeré procesní náležitosti byly dle Ústavy ČR a zákona o Ústavním soudu – a nic nebránilo tomu, aby řízení pokračovalo i poté, co Václavu Klausovi skončilo prezidentské funkční období. Sice mu již nehrozila ztráta prezidentského mandátu, ale Ústavní soud mohl na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí způsobilost prezidentský úřad znovu nabýt (viz článek 65 odst. 2 Ústavy ČR).

Na rozdíl od senátora a primátora Teplic Kubery si nedovolím blíže a razantně komentovat rozhodnutí jakéhokoliv soudu, aniž bych si přečetl odůvodnění, ale už jsem si v Ústavně-právním výboru a na plénu Senátu Parlamentu ČR zvykl na to, že on, ač středoškolák, rozumí všem oborům práva, respektive úplně všemu. V jeho včerejším televizním komentáři mne poněkud pobavilo, že zrovna on jako největší populista, jakého jsem zatím v horní komoře českého Parlamentu potkal, obviňuje z populismu jiné. Ale i to už patří k jeho řečnickému folklóru…

Právě jsem si na webových stránkách ÚS (www.concourt.cz) přečetl usnesení Ústavního soudu ze dne 27. března 2013 pod sp. zn. Pl. ÚS 17/13 o zastavení řízení – a zejména velice podrobné odůvodnění. Při respektování argumentace v něm uvedené mohu jen konstatovat, že mé předchozí obavy se nenaplnily, když „inkriminované“ rozhodnutí se skutečně vztahuje pouze na rozhodovací proces týkající se ústavní žaloby prezidenta České republiky – a nijak nezasahuje ani neovlivní jiné procesně právní předpisy. Ačkoliv mám odlišný názor, rozhodnutí ÚS musím/e samozřejmě respektovat…

Chci jen dodat, že toto rozhodnutí nijak „neočistilo“ prezidenta ČR Václava Klause z obvinění, předložených Ústavnímu soudu Senátem Parlamentu ČR, protože nejde o žádné zprošťující ani zpochybňující rozhodnutí, pokud jde o naše věcná skutková tvrzení, ale o rozhodnutí procesního rázu.

Miroslav Antl (senátor)